BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

March 2011

Kéž by jaro.

31. march 2011 at 21:48 | Ophelia |  Random
Ano, ano a ano! Opravdu teď všude křičí jaro a to nemyslim jenom ve smyslu přírody a zpívajících ptáčků... Křičí, když vidím muckající se pár v metru, křičí, když mi kamarádka vypráví své milostné příhody a naříká, když sedím sama v parku na lavičce.
Vim, zní to hodně kýčovitě, ale chtěla bych bejt zamilovaná. Teda... Chtěla bych bejt zamilovaná do někoho, kdo mě taky miluje. Chtěla bych mít na koho myslet. To taky zní divně. Jenže nejhorší je, že já to vim, žádná láska na klíček neexistuje a já si holt nevyberu. Jenže ono je to dost smutný, když jsou vedle tebe všichni po dvou a ty jsi sám. Určitě ten pocit znáš.

,,Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní."

Je to takovej divnej pocit, když cítíš tu samotu, co jiní nemaj. Že víš, že to jinak nebude a že prostě budeš sám. Protože ty nemáš, s kým být. A když už konečně někoho miluješ, ani neví, že existuješ. Typické...
Ach jo, to je fakt beznadějný, v deníku už to mam asi na 20 stranách, a sem to nemůžu tak popsat, protože k tomu mám dost pocitů, které by si asi neměl nikdo jen tak číst. A já nevim, komu to můžu svěřit. Taky se omlouvám, za velikost článku, když já fakt nevim, jak bych to rozepsala, stejně je to celý slátanina..!
Ophelia.



Romeo a Julie

20. march 2011 at 12:22 | Ophelia |  Random
Konečně něco :) Na příští tejden máme do školy mít slohovku. Byla tam všelijaká debilitní témata a tohle se zdálo jako téma, u kterýho můžu nejvíc popustit uzdu fantazie :) Název zněl: "Romeo a Julie 21.století" a mě napadl geniální nápad. (Respektive ne mě, Meg ho jiným způsobem napsala dřív, psala o 2 feťácích.) Teď ještě ten ,,geniální" nápad zrealizovat...

Windmill

14. march 2011 at 10:39 | Ophelia

Zeď a ženy.

13. march 2011 at 21:55 | Ophelia
Jediný co mě poslední dobou baví je fotit. Už jsem ani nekreslila nic extra asi tak měsíc. :/ Leze na mě jaro divnym způsobem. Navíc zanedbávám i blog. (Poslední dobou nějak zanedbávám snad všechno.) Protože si všechno píšu do deníku, kde dokážu za den popsat i pět A4, tak ani nemám co bych na ten blog napsala. Jenže mě na deníku štve, že se to nikdo nedozví. Až na jednoho jistého človíčka.. Navíc to stejně nikomu jinýmu dát přečíst nechci. Tak co sakra řešim? No, de vo to, že tu prostě nic nepřibejvá a tak sem dám alespoň tyto zrůdné fotky pořízené dneska u jedný zapadlý, ale překrásný zdi :]

Vzpomínky z lyžáku.

5. march 2011 at 11:46 | Ophelia |  Random
Mad world, Tears for Fears z roku 1983
Tak se Ophina vrátila z lyžáku. Samozřejmě, jak všichni říkají: "Jsme tam byli kvůli lyžování!", a samozřejmě, že většina ne :) Navíc počasí krásný, sněhu sice míň, ale jezdilo se na umělym stejně dobře. (I když já jsem proti tomu umělýmu, je v něm víc minerálů než v normálním, později taje a to se ani jedno přírodě asi moc nelíbí.) No, ale i když bylo všechno tak nějak dobrý, přeci jenom se stala dosti komplikovaná a nemilá věc.
Asi každá holka někdy zažila, že by si velmi rozuměla s nějakým klukem (říkejme mu třeba H) a měla ho za skoro nejlepšího kamaráda (někdy úplně :)) a asi každé holce se někdy stalo, že by mu to potřebovala říct, vyklopit mu, že ho má ráda (jako kámoše) a že chce, aby se takhle spolu bavili víc, jenže zrovna Ophelii se muselo stát, že si to posrala...
Bylo to asi takhle: Strašně blbá Ophelia měla depku a bulela jak malý dítě, k ní se přidala Meg, která bulela ale kvůli něčemu úplně jinýmu a vedle nich seděl Fikus, nejlepší kamarád té Meg a obě utěšoval (Ophinu spíše z donucení...) no a obě mu vylily vše co měly na hrudi studeného. Meg to, že má problémy s klukem, se kterým se líbala, a pak se ukázalo, že to vlastně celý nebylo o tom klukovi, ale o Fikusovi. A Ophina, že je smutná z toho, že pokazila vztah H s jednou holkou. No a potom tam přišel H s tim klukem od Meg a samozřejmě jim ženy vyklopily taky vše. Jenže bohužel H to asi pochopil špatně. Pochopil to prý tak, jako že se Ophelia do něho zabouchla a on se teď s ní nebaví, aby jí jakoby nedával šanci.
Myslela jsem si, že nikdy depku mít nebudu, dokonce jsem se s tím vytahovala, že jsem ji nikdy neměla. Jenže teď jsem pochopila, že kamarádství je nejdůležitější. Že je to víc než láska. Vím, že s tím většina nebude souhlasit, ale pro mně to tak je, protože do člověka se sice zamiluješ, jenže velmi lehce to může skončit. Kdežto kamarádství většinou víc vydrží. A proto už nejsem člověk bez depek. Jaksi jsem vyspěla, došla k pochopení. Čeho? Kamarádství. A chci, aby se se mnou zase H bavil, jenže já nevim, jak bych mu to měla říct, že to byl jenom omyl. Meg se to snažila vyřešit za mě, protože viděla, že jsem z toho smutná. Jenže on....Ach jo! Já nevim, co s tim, chtěla bych aby si mohl přečíst můj deník, pochopit, co si myslím, co cítím. Nevím, co mu mám říct a co bych si raději měla nechat pro sebe. Právě tím se to posralo, řekla jsem mu moc a on to špatně pochopil. Už ani nevím, jak bych tenhle článek dokončila, proto ho nechám nedopsaný. V hlavě se mi hemží spousta myšlenek, nevím, jak je zapsat, nevím, ani co jsou zač, jestli jsou vůbec moje, nebo jen písničky, kterou poslouchám.
Ophelia