BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

April 2011

Vesna! (To zní fakt divně...)

26. april 2011 at 17:51 | Ophelia |  Random

Žiš, já jsem tak ráda! :) ♥

Celou zimu jsem "trpěla". Já se tak strašně tešila na jaro, že jsem ani nepoznala, že začalo... Samozřejmě jsem toho hned využila a chodim v kraťasech a šatech furt- na úkor svého zdraví, jak tvrdí moje matička (...) A to jsem jí přitom radši neřekla, že smrkam krev. Vlastně už nedělam nic jinýho, než že bych smrkala- já už to takhle mam tak rok, že prostě furt smrkam, když vono poslední dobou to je trošku horší. No jó no, zajímalo by mě, jestli mi z toho nosu ještě vůbec něco zbude...
Jo, ale to se vůbec netýká jara. Spíš mě to v "jarování" ubržďuje...


Proč ji šikanuješ?

24. april 2011 at 15:48 | Ophelia |  Random
Předevčírem byl Den Země. Předpokládám, že jste na to určitě všichni zapoměli. Já taky.
Ale ne, nechci vás (i sebe) buzerovat za to, že jste zapoměli na nějakej "svátek". A navíc- proč by jsme se měli chovat k Zemi hezky jen na její svátek? Proč by jsme měli sázet stromky jen 22. dubna? Vím, je to spíš něco, jako záminka, nebo domluva těm, kteří to považují zase za nějaký hipízácký hnutí, nebo prostě komerční kampaň Kup si tričko na kterym je natištěnej strom, aby už konečně něco dělali. Ale na druhou stranu je hezké si aspoň jeden den vzpomenout, co pro nás naše krásná planetka dělá a měli bychom jí to také oplatit.


Proč se ale lidé chovají obráceně? Nejvíc mě asi "rozhořčil" ten objezd, co je na okraji Prahy. Je tam už dlouho rozestavěnej, žádná novinka, ale neměla jsem dřív, proč o něm psát. Teď ani přesně nevim, jak se to tam jmenuje, jenže bohužel jediné, co vim jistě je to, že už je skoro hotov a že předtím tam byl takovej skoroles- nízké i vyšší stromy, křoviska- přesně ideální prostředí pro zajíce, bažanty a hlavně- motýli. Vím, zase asi nechápete, co to tu ksakru píšu, ale jde o to, že v Čechách už je opravdu jen menšina původních druhů, které postupně vymírají. A právě naši čeští motýli mají rádi takovéhle "počátky" lesa, tam se jim daří nejvíc a tak prostě jsou. Teda... Byli by, kdyby tam teď nestál velkej okruh a tisíc tun betonu se nepovalovalo kolem!
No a potom tu taky je to s případem naší školy... Teda, né tak přímo. De vo to, že tam bylo alespoň pár stromků, teda, takovejch dost podezřelejch, ale bylo. Nu a protože auta potřebují víc prostoru, tak stromky musely předčasně do důchodu- to znamená, že nejenom, že je to tam rozrytý, jak od divočáků, ale taky tam není ani jeden slušnej strom. Vlastně žádnej.
Vím, vím, pořád to přece neni nic tak strašnýho pro planetu, jakože přímo pro naší Zemi. Jenže co třeba ropné vrty? Nebo co...- sakra stop Ophelie, ty seš fakt matlák, to si jako vážně myslíš, že je to bude zajímat?
Tak tedy z5 k věci (...) Víte, je zvláštní, že se člověk dokáže takhle hnusně chovat k někomu (nebo něčemu, když nedáte), kdo vás živí, vlastně vám dal i život. Ale zase je pravda, že spousta lidí (i já) tvrdí, že by se měla hýčkat a neměli bychom jí dělat takovýhle hnusný věci, jenže ona, kdyby chtěla, "lusknutím prstu" nás hezky vymete z povrchu.


Ophelia.

Zabití času.

21. april 2011 at 19:59 | Ophelia |  Random
Žiš, uplně sem se zarazila- Teda, ne, že by to bylo něco super-úžasnýho a "bombovýho", ale docela mě to mrzí. Asi zkusim přihlášku do Klub.blog a koukala sem, kolik a kde vlastně mam článků. No a pointa- dneska už je dvacátýhoprvního a já nemam žádnej článek?! Snad to napravim aspoň timhle nezábavným a nudným sdělením. Ale, aby tu alespoň něco bylo, přidám ještě nějakej ten rozepsanej článek, kterej, kdyby byl sám, byl by moc krátkej. Takhle je to akorát :)


Myslim si, že za to co sem teď napíšu mě asi ukamenujete... Podle mě totiž čas netrvá pořád stejně dlouho. (Žíš, to zní divně...) Jakože když jste ve stresu, stihnete víc věcí, i když to prostě děláte dycky stejně dlouho, takže čas trvá pomaleji, čím víc se stresujete... Asi si budete myslet, co to tady plácám za píčoviny, ale fakt si myslim, že to tak je.
Ale zrovna těď o tom moc nechci psát, spíš jde o něco děsivějšího (...) Když si člověk čmárá do deníku, víc si věci uvědomuje a víc "chápe" čas. No a právě při jednom zapisování jsem si uvědomila, že jsem vlastně před chvílí psala, jenže malinká změna byla v tom, že to bylo den před tim. No a de vo to, že jsem se docela zděsila(...), že ten čas tak rychle ubíhá! Jakože vlastně si to TEĎ vůbec nemůžeš užít, že je furt nový a nový TEĎ. To je asi logický, ale já si prostě čas nikdy neuvědomovala, nebo spíš nechtěla. Vim, že je brzo, abych myslela na svoji smrt, ale před chvílí jsem ještě chodila domů vždycky po O (...), kdy mě vodili domů rodiče a teď třeba ani nevěděj kde sem... Je to takovej strašně "nesvej" pocit, když si řeknete: za chvíli budu dospělá, pak budu v důchodu a pak umřu, konec... Jenže to si taky asi nikdo v tomhle věku neuvědomuje, ani prostě nepřemejšlí o tom, že někdy bude starej...
Hm, moc sem to teda nerozvedla. Nemam na takovýhle věci cit, spíš doufám, že jsem vám alespoň vnukla námět na přemýšlení :D
Ophelia

Zdroj obrázku: deviantart.com