BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

May 2011

Anamorfóza, reforma nebo mutace?

29. may 2011 at 8:20 | Ophelia |  Random
Ahoj.
Promiňte, ale musela jsem to napsat... Miluju to slovo :) Je to slovo otevřených možností, slovo přátelství, slovo, které je medové, ale né zas tak moc ;) ...a slovo vodáků.
Ahoj.
Ahoj.
Ahoj.
Ahoj.

Dlouho nepíšu a teď jsem se uráčila? Jaký to má důvod? Jsem člověk, který se mění- některé osoby to možná hodně sere a píšou o mně články(...), jaká jsem blbá, když to dělám a některé osoby, mé nejmilejší, to přecházejí bez poznámek a chápou, že to patří k mé osobě :) Proto si jich cením. No a jistě chápete, že když se měním já, mění se i věci kolem mě. Tak to prostě ve Vesmíru chodí. Tečka. Tohle nemusíte chápat, abyste to pochopili. k věci Tím myslím i můj blog, mění se- možná i obsah článků, pokuď vůbec nějaké jsou...
No a s blogem souvisí design, (už se dostáváme k věci!) který se tak nějak rodí... Holt musim počkat, než mě napadne nějaká hezká věc ;) Asi URČITĚ to bude s medúzama, ale... koho z vás to zajímá, že? Ach jo. Už je to tu zase... Nevim čim to je, možná se zase měnim, ale nelíbí se mi můj blog. Nelíbí se mi vzhled, hnusí se mi obsah článků a protivim se sama sobě v elektronické podobě.

A když už se tak dostáváme k těm změnám, tak už mam zase špatnou náladu. U mě poslední dobou opravdu nebylo časté, že by na tváři nebyl nakreslen úsměv, nebo že by nebyl vyryt alespoň na duši. Ale jasný, když už doufám, že budu opravdu optimystická, tak se ta destruktivní energie musí přihnat jako velký bouřkový mrak- rychle a silně.

Myslím, že zakončit tímhle článek není hezké, jak vůči mě, tak vůči vám, ale už to tak holt bude, Nechci se o tom vypisovat...

Ophelia

Moje mami za-mlada

13. may 2011 at 16:39 | Ophelia
Miluju prohlížení starejch fotek, hrabat se v tom a koukat se, jak vypadala tvoje babička, tatínek, nebo ty zamlada. :) Tohle je moje mamka (a pak i táta), když jí (mu) bylo kolem dvaceti.












z tohodle obrázku strašně dejchaj osmdesátky :)


takhle to vypadalo u nás doma...než jsem se narodila. moc tam teda neni poznat, že rodiče jsou oba architekti :D


myslim, že to jde poznat, ale projistotu- mamina uprostřed, vlevo její nejlepší kamarádka a vpravo nějakej šílenec, co miloval tu vlevo...

tatík

Moravian Athens

12. may 2011 at 21:36 | Ophelia |  Random
Zrovna zrovinka jsme měli psát esej do angličtiny na téma Moje město :) Neručím za kvalitu angličtiny...

The city where I was born is Moravská Třebová. It isn´t a big city, because Moravská Třebová has a population of about 11,000 people today.
The city is situated in eastern Bohemia. It is placed in the valley surrounded by hills and forests. There are many lakes around. And you can see many historical buildings in the centre of the town. Therefore people called Moravská Třebová Moravian Athens. The city was based in 13th century and it is famous for a lot of cultural monuments from 15th century. The renaissance castle, very beautiful monument, is situated in the central part of the city quite near the main circle. There is a big gothic church too.
In the town there isn´t any river but a small stream Třebůvka and smaller Udánský stream. But there is a beautiful nature and kind people- thats more important than the river, isn´t it?
And about nature and people. I love the local nature, I was grow up in the wood near Moravská Třebová and i know Udánský pond like my shoes. When I was child, there had been many farms with horses, but i don´t know, how it is now. I used to go there to help with take care about those animals. But I don´t like Moravská Třebová only because of its nature, I love it there because the people in this city are very kind and friendly, so I have there lot of friends. We spent a lot of great time together in our childhood. I wish to return and moved to this city, when i will be grown up.



Použít a vyhodit?

6. may 2011 at 23:32 | Ophelia |  Random
Proč by to dělal? Častá věta, kterou zdůvodňuje každá, že ten její určitě ne. Asi si vždycky řekne, že je to blbost, že by to nikdy neudělal- ji přece miluje. Možná je i dobře, že si to nepřipustí, nebude smutná. Ale co když ten kluk to fakt dělá? A co? Nu, že je nevěrnej. Bohužel znám konkrétní příklad.
Holčina, říkejme jí Tonča se zamilovala do kluka, říkejme mu Kryštof, kterej je po celý škole známej tim, že je "děvkař". Chcete-li, tak střídá holky jako ponožky. No a jak sami asi víte, tak člověk, když je zamilovanej- nemyslí. A když někdo nemyslí, tak nic nemůže ani domyslet. Domyslet do důsledků. Tak tahle Tonča se zamilovala teda do toho Kryštofa a i když věděla, že jeho smilnost je opravdu častá, prostě- když se člověk za♥, tak si vždycky myslí, že on bude ten, kdo druhého změní, že ten druhej se určitě do něho zamiluje a přestane s nevěrou.
Zjednoduššim to- Tonča samozřejmě začala s Kryštofem chodit. No, ale všem, co to viděli naživo, nebo těm, co čtou tenhle článek asi hned došlo, že Kryštof se... nezměnil. Možná trošku, asi to, že začal vůbec s někym chodit a že to teda bylo "oficiální" a ne, že flirtoval s každou. Teda, on asi stejně, ale o tom jindy (možná)... *Heh, furt odcházim od tématu* Když to vezmu hodně drsně, chodili spolu dva roky, což je sice na takovéhodle kluka úctyhodný výkon, ale stejně hodněkrát Tonča brečela kvůli kdejaké Patricii, či Violettě. Po těch "úctyhodných" dvou letech ji Kryštof nechal- myslím, že mu asi bylo příjemější ochmatávat nezadanou Patricii u ní doma, než někde sedět v parku s Tončou. Pro Tonču bohužel. Probrečela spousta nocí. V tomhle se jí fakt nedivim, jen ale že je docela logický, že to udělá znova, když to dělal furt. Ale což, lásce neporučíš.
Jen, že- co by se mělo dělat s takovejma klukama? (popř.holkama) Použít a vyhodit? Je docela logický, že ten kluk(/holka) se prostě nepoučí, když se mu nic špatnýho s ♥ nestane. Teď je otázka, jestli Kryštof tu Tonču fakt miloval. Myslim, že asi jo, by přec nedokázal s ní bejt dva roky...


Dar žít nudnej život.

4. may 2011 at 21:19 | Ophelia |  Random
Proč sakra dycky musim psát tak nudný články?! Je tu strašně liduprázdno, poslední dobou ne ale jen na blogu, ale i ve "všedním" životě. Dva dny sem si nepsala deník, dlouho sem neviděla Aishu... Všechno je takový celý divný- strašně se uzavíram do sebe (podle mě) a přitom sem dycky byla hrozně-mluvná a nedalo se mě zastavit. Ksakru, co se děje?! Přitom, když bych to vzala z venkovního pohledu (jakože co se děje mimo mojí hlavu :D) tak to teď je všecko "oukej" :) Teda, víc než oukej, ale to sem fakt psát nechci, přecijenom to může vidět kdokoliv... (Myslim si, že o to vlastně ani nejde, jen je mi takový zvláštní to sem psát, když o tom pořádně mluvim jenom s jednou osobou...)
Je to prostě divný- Poslední dobou se všecko mění. Když bych to měla upřesnit, tak od lyžáku. To je podezřelý... Ono, když jsi tejden ve společnosti jenom stejně starejch lidí a trochu zvláštních učitelů, a navíc, když se tam tvoje kamarádka mucká a kamarád taky (ale ne spolu) a ještě třetí kamarád se o to pokusí, tak tě to otupí. Vlastně kdyby to šlo, tak tam všichni provozujou společnej sex... A změnilo se toho tolik a tak náhle, že jsem si toho vlastně všimla pořádně až teď.