BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

September 2011

Jak dělá pes?

27. september 2011 at 16:07 | Ophelia
na písničku jsem natrefila u Babe.
tahle psí slečka si dokázala narvat do pusy víc jak pět klacků. to proto, že jí je chtěl Balú sebrat...

Asi to bude znít divně, nebo třeba úchylně, ale já jsem vždycky nejraději ve společnosti psů. (Hlavně toho svýho smradlavýho méďánka.) Pes vám nelže, má vás rád takový, jaký jste a nedokáže se přetvařovat. To člověk nikdy nedokáže.



Už je čas vyvenčit televizi.

18. september 2011 at 16:49 | Ophelia |  Random
Týjo!
Už mám zase spousta nápadů, návrhů a výmyšlenek na šití a kreslení!
Ten pocit miluju!
Miluju, když cejtim, jak kolem mne běhá spousta malinkejch žlutejch, červenejch a zelenejch jiskřiček.
Cejtim jak praskaj!
I když mi pořád doma ležej dvě sukně, co si holky objednaly, ale už se neozvaly. Pořád mám chuť šít!
Spousta!
Spousta nápadů!
Balú mi doslova prokousl ruku. Viděla jsem si až na slepý střevo.
Ale on to nechápe. Kdo by taky mohl za svoje zuby?
Když bych byla brutální, napsala bych, jak už mám upatlanou myš od krve. Ale né, to vám sem nenapíšu.
Náhodou. Náhodou!
Vypadá to jako puntíky.

Velkej.
Malej.
Větší.
Malej.
Malej.
Nejmenší.
Velkej.
Mám se dobře.
Ušiju si tylovou sukni s puntíkama. Bez krve.
Zeleno-modro-žluto-fialovou.
Hodně žlutou.
S puntíkama.

Co to tady zase žvaním?!
Mimochodem, má mít jahoda oranžovou, nebo modrou barvu?

Hloupá přání

17. september 2011 at 11:22 | Ophelia |  Random


Je mi divně. Vůbec nechápu, co se děje. Mám být šťastná! Ale však já jsem.

Divnost. Divnost. Divnost! Jsem velmi šťastný člověk. Dá se říci až přešťastnělý.

Můj celoživotní sen se mi splnil. Jen má pár chyb. Malinkých... Balú dostal antibiotika. (!) Jak jsme si ho přivezli domů, což už jsem psala, měl rýmu a kašel. Šli jsme k veterinářce a ta řekla, že to je psinkovej kašel, ale že ve velmi ranném stádiu. No co, prý můžeme dát homeopatika, maminka svědomitě podávala, dostali jsme odkašlávadlo, ale to jsme pak zjistili, že na tenhle druh kašle se dávat nesmí! Prý léky na bránění kašli..! Takže se mu to šíleně zhoršilo a jeli jsme za jiným veterinářem. Ten řekl, že je to opravdu hodně špatný a že to zhoršilo právě to odkašlávadlo. Že se diví, že mu to ještě nezasáhlo játra... Jiné než antibiotikové východisko nebylo, takže dostal. Chudinka. Ale aspoň už skoro nekašle (nedusí se).

Celoživotní sen? Mít vlastního pejska. Mám ho. Jsem šťastná.

Vstávám 4x do noci, aby se nám neposral doma, ale hezky venku. Jsem unavená, ale šťastná.

Za posledních pět dní jsem snědla snad tunu kyselejch okurek. Ňam! Miluju je! Někdo rád čokoládu, já kyselý okurky ^^ Není mi blbě a hádejte-... Ano, jsem šťastná!

Moje múza má prázdniny. Když chci nakreslit něco schopného, vždy si musím pujčit cizí. Ale kdo kolem mě kreslí medúzy a jiný mnou oblíbený žblepty? Ani nevím, jestli bych si přála někoho, kdo kreslí jako já, myslí, nebo má stejné zájmy. Jako úplně stejně. Určitě bych se přiučila trpělivosti a stáhla svoje narcistické ego někam víc do hloubky.

Jde to vůbec?

A proč vůbec nemůžu bejt sobecká jak chci a bejt ve všem nejlepší !? A mít všechno a-a...!

Chtěla bych novej foťák. Howgh! Moje kuňka fotí opravdu blbě.. "Falešná zrcadlovka"- jak mi řekl jeden prodejce v obchodě. Teda, co jsem četla, tak má být prý jeden z nejlepších foťáků, co do velikosti i kvality fotek. A ano, možná by tomu tak bylo, kdyby mi neblbla. Blbej pohon objektivu má už od narození...

Nikon D 90. Moje láska. Kéž bych na něj teď měla peníze... Krásný ťuťu ňuňu, na kterej de nandat bezpočet objektivů. Prý nejpřispůsobivější. A jednoduchý na ovládání :3

Nebudu básnit.

Neumím to. Navíc holky maj básnit o klucích, né o foťácích. Bleblebluch...

No nic. Jdu vyvenčit Balúa a si koupit moleskin. Aspoň že na ten mám peníze.
Smile! :)


Chlapeček se stojanem odtať.
Plitvický jezírko ode mě.
Zase nějaké hloupé, nesourodé a nesmyslné tlachárničky...
Ave já!

Přišel.

13. september 2011 at 15:02 | Ophelia
Jen připomínám, že Balú pořád žije a že už se nastěhoval před pěti dny k nám. Momentálně mi leží opřenej o nohu a chrní. Svatá chvíle! Ale tím nemyslím, že by mi vadilo, že je štěně a jako štěně si i správně hraje s mejma rukama, nohama, ušima a nosem. Spíš jde o to, že konečně spí potichu. Totiž když jsme si ho přivezli od chovatelky, která měla pejsky v kotcích, zrovna bylo hodně chladno. A Balú tam chytil psinkový kašel. Takže když spí, chrchlá a dusí se. Když je vzhůru, musí se hlídat jeho aktivity, aby nezačal kašlat. Je to složitý a chápu, že to tady nikoho nezajímá... Radši fotky:
poprvé zkoumal naši zahradu. hned se vrhl do křoví z malin a snažil se je otrhat tím způsobem, že rval rovnou celý větve a pak teprv vyjídal maliny... fotka pořízena před útokem.
žvejkačka moc tvrdá na to, aby jí dokázal rozkousat. alespoň ji teda zatím olizuje :)
nevim proč, ale strašně ho fascinuje můj foťák. vždycky když ho vidí, běží ke mě a chytá ho do objektivu, nebo alespoň tahá za všechno, co z něj vyčnívá. fotka pořízena před proškrábnutím čočky. (na fotce tahá za takovou tu ,,šňůru", co si lidi věšej foťák kolem krku)

Mé milované...

4. september 2011 at 11:13 | Ophelia
...medúzy ^^

Princ Pes

3. september 2011 at 17:26 | Ophelia

Ahoj. Nevím co napsat na úvod, snad, že jsem pes. Panička ale tvrdí, že jsem spíš prase, stejně kulatej, stejně nenažranej a že mám stejně blbej výraz. Pche! Já jsem totiž nádherný hnědobílý "aussie" s ladným pohybem, chlapáckejma svalama, málo jím a když už tak způsobně a hlavně! jsem velkej džentlmen! Ano, to jsem já, Balú.
Narodil jsem se 10. července tohoto roku a už od malička jsem byl fešák. Doteď jsem si žil s maminkou, sedmi bráškama a čtyřma sestřičkama na óbrovském ranči, kde bylo i spousta koníků, slepic, dalších pejsků a takovejch chlupáčů s velkejma ušima, ale ty byli zavření v takový panelákový-krabici. No ale všechno se změnilo! Teda změní- přijeli k nám nějací lidé a s důvodem, že jsem se na ně podíval moc roztomilým a chytrým kukučem, mému dvounožci vysvětlili, že si mě teda jako berou domů a že si pro mě přijedou v září. A ten soudný den se blíží, už tady s bráškama a sestřičkama a maminkou budu jen 4 dny. Pak se přestěhuju k těm dvounožcům, co tady byli a budu se muset kamarádit s jednim tim chlupáčem s velkejma ušiskama.

Zatím je můj příběh jen tak krátký, ale přemluvim paničku, aby o mně svět ještě informovala! ;)

Vlastní tlapkou,
Balú

Prázdniny teprve začínají!

2. september 2011 at 11:10 | Ophelia
Tak je to za náma, taková námaha! Ale nebojte děti, ulevíte si ve škole! Nějaké cvakání z prázdnin: