BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

Jak se vyvarovat stresu?

3. january 2012 at 17:14 | Ophelia |  Random
Nechodit na zkoušky. Nechodit do školy. Nedopustit náhody. Nedělat věci jinak. Vlastně nedělat vůbec nic. Jenom hulit trávu, sedět na pláži a nechat se obskakovat prsatejma havajankama. Ale copak to jde?
Teď je stres všude. Vlastně není člověku dovoleno se nestresovat. Ať kdo chce co chce. Předpokládám, že všichni, co tohle čtete, nebo alespoň většina z vás, jste ve školním věku. Ať se opravdu učíte a na škole vám záleží, nebo flákáte, stejně se stresujete. Ale je to dobře? Má to smysl?
Většina lidí co jsou v mé přítomnosti jsou.. jak bych to řekla... lidé co potřebují řád. A ten vám hulení, ani facebook nedá. A řekla bych, že to je jeden z opravdu nejdůležitějších důvodů existence školy. To, že vás donutí si sednout a chvíli se prostě šprtat je opravdu docela užitečné. Protože samotné ty věci, co se učit budete, vám stejně za chvíli k ničemu nebudou, nebo je zapomenete hned po testu. Ale nehodlám tady pět ódy na to, jak je škola úžasná a co nám dá..

Já si totiž chci pěkně postěžovat! Můj článek totiž nikdy nemá hlavu a patu. Na to si zvykněte. Děkuji.
Tak co se děje kámo? To se děje! Škola se děje! Jak se mi po Vánocích nikam nechtělo!
Ach jo.. Proč vůbec musí existovat? Ten stres mě sžírá. Ubere mi snad deset let mýho života. Co jenom deset! Celejch těch deset minulejch mi mohl vrátit! To mě štve nejvíc, ten čas, co jsem proseděla zbytečně v lavicích. Tolik věcí co jsem mohla dělat! O těhle prázdninách jsem si to teprve uvědomila. Čas! Kdo mi ho zaplatí?
Mám poslední dobou si víc co říct se staršíma kamarádama. Ale tak je pravda že to i dřív. Teď jsem se do jednoho asi aji zabouchla... Ale to neni důležitý. K tématu jako. Jen na něm vidim, kolik má času! Kur! Celý dny volný!
Ani nechodí do práce. Pěstování mu stačí. Ach jo. Super život. Neříkám, že bych chtěla to samý. Ale fascinuje mě to. Jeho život. Má ho tak volnej. Co to je sakra pětkrát tejdně vstávat do školy? On si leží doma do dvanácti, nebo jde spát ve čtyři odpoledne a nikdo s tim nemá problém. Ach jo. Hloupá závist.
Chtěla bych jenom tvořit, přemýšlet, flákat se, smát se a -sakra- žít konečně!
Ale co já věcí ve svym životě zatim nestihla. Pak čas taky nebude. Tohle jsou nejlepší léta mýho života a já sedim nad číslíčkama a čárečkama ve škole!
A jestli mi sem budete psát, že taky chodil do školy!
Že tenhle život je na hovno!
Že to neni normální, nebo že nemá budoucnost,
tak fakt jděte laskavě vy víte kam!
Tohle je výlev, žádný myšlení,
ani inteligenci v tom nehledejte.
Ave já.
 


Comments

1 Monica Otmili | Web | 3. january 2012 at 19:13 | React

Ale no táák. jak sama víš a píšeš, zkrotit nás někde musí. :)

A držím ti palce zítra s talentovkama, ať se to podaří! :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.