BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

Rhythm.

23. february 2012 at 21:52 | Ophelia |  Random
Mám špatnej pocit. Ze sebe. Zaprvý jsem dneska pila alkohol. Pivo. A svařák, co nám koupil ten chlápek. A já sakra nesnášim alkohol!! Nes-ná-šim.
Byly jsme s Fazolí hrát. Měla jsem sebou Balúa. Dlouho jsme procházely od metra. Nemám ráda procházení v centru Prahy, když je tam tolik cizinců. Ale je pravda, že bez nich bychom nehrály.. Sedly jsme si zase do naší uličky, blízko Karlova mostu, kudy ale zatim nikdy neprocházeli fízláci, když jsme tam byly my. Jak už začíná bejt teplo, tak dokonce přežívám v tureckejch kalhotech, co přes zimu mohly se mnou soužít jenom jako kalhoty spací.
Sedly jsme. Před našim obvyklym místem stáli lidi. Nechtělo se nám mezi ně cpát, jelikož to místo je na schodech kostela a oni stáli tak vražedně... Dokonce jeden už odříkával jakousi modlitbu a tvářil se přísně. Sedly jsme asi o dva metry dál. Na zem. Jako správný feťačky. A začaly hrát. Já měla djembe a Fazolka kytáááru. Nejde nám to společně, ale snažíme se. Každá by hrála jinej styl hudby. A dohromady to nejde. Ona si pořád stěžovala, že jí to nejde a já ještě víc. Nakonec jsme vydělaly skoro pětistovku za hodinu a tři čtvrtě. Nic moc... Ale lepčí než sedět doma a nic nedělat. Takhle sedim na ulici a ještě za to dostávám peníze. Málem jsem zapoměla, že mě fascinuje, že pokaždý, co sedim někde takhle venku a hraju, vždycky se najde někdo, kdo mi věnuje trošku trávy. Fakt zatím pokaždý. Vypadám na to sakra? Ale komu by to vadilo...
No nic, musela jsem se pochlubit. Pche. Dokonce mi nezmrzly prsty.
Ale cejtila jsem se hrozně trapně. Prostě mi to nešlo... Příště bude líp.
Normální. Poslední dobou mám pořád normální náladu. Snažím se ji udržovat tak nějak nad tou špatnou. Spíš je mi dobře. A to je dobře. Sama se divim, že tomu tak je.
Nechci si přidělávat vymyšlený problémy. Nechci bejt ta stará Ofélije, která byla úplně vypatlaná. Vymejšlela si problémy, byla schválně smutná a řešila zbytečný věci. Sakra vidim, jak jsem se změnila. Když jsem si za po roce psala do deníku, jak by měl vypadat můj ,,ideální kluk,,... Třeba to tady někdy napíšu. Zveřejnim nějakej osobní kec. Blááá!
Bolej mě záda. Trošku. Už dlouho jsem se nepatlala v barvách. Naposledy jsem včera u mistra měla kreslit sama sebe. Šílenost... Ale kdybych se pořádně upatlala..! Miluju ten pocit :)
Upozorněte mě kdyžtak, když budu psát sračky. Asi si půjdu uvařit čaj, sundat čumpocháče a vyrobim si novej roztahovák. Říkám, roztahování ucha je závislost!
Už jsem na to přišla! Já prostě píšu vždycky článek, hrozně ho řešim a ze začátku se hrozně chci dostat k věci, takže přeskočim úvod. A když už se do toho zažeru, najdu si něco jinýho, co dělat a tak to hrozně utnu. Blá blá. Komu to vadí, ať to nečte. Nasčuchanou.

 


Comments

1 M. | 23. february 2012 at 21:58 | React

Já tu písničku miluju!

2 Skyletta | Web | 24. february 2012 at 12:42 | React

Jé, já kdybych si tady u nás sedla a hrála na kytaru, minul by mě za den asi tak jeden člověk a místo peněz po mně hodil zhunusenej pohled. Pche, vůbec nikdo tady neuznává umělce.
Strašně se mi líébí tvůj život. A ucho budu zase taky roztahovat. Včera jsem si propíchla dírku. Je tam! Jupí!

3 Skyletta | Web | 24. february 2012 at 12:43 | React

Jo, a hoď sem fotku těch kalhot, ať můžu slintat. A nejlíp taky fotku sebe v těch kahotách. A zezadu.

4 Y. | Web | 24. february 2012 at 17:03 | React

přesně v tomhle ohledu závidím lidem, co bydlí ve větších městech... ach jo.

5 Monica Otmili | Web | 25. february 2012 at 12:50 | React

Já bych hned hrála, jenže cimbál ven nedostanu... :D Ale mám fujaru, doma je nástrojů spousta.

[2]: Taky roztahuju, jenže mi z té díry začala týct krev.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.