BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

September 2012

Pes chodí tlapkama na mých nohách :)

21. september 2012 at 18:30 | Ophelia
Ahoj ahoj! Tak přikládám video Balúa, jak mi chodí packama na nohách. Naučit ho to trvalo asi týden- každý den cvičení těch klasických 5 minut.
Zde video, pokuď chcete číst návod, jak to naučit vašeho pejska, ten bude co nevidět na www.zbukove.blog.cz !

Ma-li-ny

18. september 2012 at 17:23 | Ophelia

Nemoc se léčí borůvkama :)

15. september 2012 at 16:19 | Ophelia
Jsem ospalá, rozcuchaná, s bolením v krku a rýmou v nose. Ale na udělání si pití jsem zdravá dost!
Borůvky + Banán + Mléko + Med

Být trošku nad věcí, ale ne zas úplně v oblacích.

15. september 2012 at 14:12 | Ophelia |  Random
zdroj obrázku Tumblr
Mám dobrou náladu. Vždycky, když článek u mě na blogu začínal těmito slovy, znamenalo to, že se něco děje… No jo no. Tak poslouchejte čtěte…
Jen ve zkratce, že se mi teď v životě odehrálo pár né moc dobrých věcí. Zavinila jsem, že bratr měl celý obličej od krve. Můj jinak velmi hodný pes (dělá zkoušky na canisterapeuta, rváč to není ;) ) chtěl kousnout moji mámu, když jsme byli u veterináře. A ještě ten samý den jsem ho viděla bezvládného, "mrtvého". A potom jsem dostala angínu. Také mám zase po dlouhé době deprese totiž špatné nálady, deprese naštěstí ne. Myslím si, že od prosince minulého roku jsem neměla ani jednou špatnou náladu. Ony to ani tak nejsou špatné nálady. Spíš hodně přemýšlivé a tyhle věci kolem.
Děje se mi to už od konce prázdnin. Začala jsem se hodně "vzdělávat". Nebo tak něco. Každý večer si přečtu něco z encyklopedie (věděli jste, že Norko má někde šířku jen 6 a půl kilometru? To dojdete od hranic (moře) až do jiné země (Švédsko) pěšky za hodinu! I když je pravda, že přes ty jejich hory a fjordy asi tak rychle ne- ale letecky…) a čtu bibli. Tohle jsou jediné dvě knihy, které čtu v češtině (i když pravda, že encyklopedie tak půl na půl- aji anglicky). A pak jsem si moc oblíbila viktoriánskou dobu. Starý Londýn a tak. Začala jsem číst Charlese Dickense a Jane Austenovou a Thomase Hardyho… (Přečtěte si Tess of the D´Ubervilles! Možná o téhle tématice ještě napíšu nějaký ten článek J ) Ach, jak je to krásné čtení! Ale čím víc těhle věcí čtu, tím víc chci být jinde.
Jak už jsem psala, je to od konce prázdnin. Zrovna jsem četla Útěk do divočiny (Into the wild, je to i film, doporučuji první vidět film a až potom číst knihu. Kniha je dost zmatečná…) a začaly mě napadat ty myšlenky. (Každého to někdy napadá, není na tom nic zvláštního. To jistě ne.) Proč tady vůbec jsem? Nesmím jen tak život prožít. Chci něco dokázat. Abych si na konci života mohla říct, "Jo, dokázala jsi to a to. Máš na co být hrdá. Nebyla jsi tu zbytečně.." A to je právě ono. K čemu tady teda jsem? Co že je ta věc, co mám dokázat?? Chris McCandless tady byl proto, aby byl vzorem a nakopnul jiné lidi. Ale co vlastně jinak dokázal? Akorát tak ranit rodiče…
Dokonce jsem přemýšlela, že si ostříhám dredy. Zjistila jsem, že bych chtěla víc zapadat do davu. Nemyslím to tím nosit žůžovou a úzký džíny. Ale být v tomhle víc za šedou myšku. Moje velmi dobrá kamarádka měla dřív úžasnou zlatou hřívu kudrnatých vlasů. A teď má dredy. Zdá se mi, že se změnou vlasů se jí změnila i povaha. Trošku. Jako by zhoustla- víc je naštvaná, víc jí něco vadí. "Bojuje" za práva zvířat, nejí maso a sedá si na zem v metru. Jo, tohle všechno- komu z té "dredatě smýšlející skupiny lidí" by to vadilo? Mně ne. A myslím že asi nikomu moc. Ale to, že když projdeme kolem auta, ve kterém hraje nahlas Evropa 1 a ona stejně nahlas vyjádří svůj odpor tak, aby to majitelé auta slyšeli, to mi vadí. Být nad věcí. Jo, mně se to taky nelíbilo, rádio neposlouchám a zvlášť tohohle typu se mi příčí, ale k čemu pomůže to dát najevo tak drsně?
Asi mě v těhle slovech nepoznáváte. Myslím si, že jsem se změnila dost. Pořád jsem dobrovolník u Greenpeace, pořád sním o bydlení ve srubu… Ale zjistila jsem, že tím, že budu jiná ničemu nepomůžu. Že držet lžičku na konci a mít jedny slušné šaty se hodí. Každý si radši vyslechne slovo od dívky ve svetru, než od dredaře. A tím spíš se vůbec zamyslí nad tím, co řekla dívka ve svetru, než dredař.
Být trošku nad věcí, ale ne zase úplně v oblacích kámo.
Psáno v posteli s rýmou u nosu.
Ophelia

Změna

3. september 2012 at 17:33 | Ophelia
Ahoj. Chtěla jsem si naplno užít prázdnin a tak to taky vypadá. A ne- neomlouvám se vám, že jsem nepsala. Zažívám věci krásnější naživo než za obrazovkou.
Možná kvůli tomu se budete divit, že existuje tohle: www.glad-to-be-natural.blogspot.com
Ale asi to tady trošku překopám. Díky autorskému klubu už nemohu psát osobní věci a zároveň dávat fotky. Víte toho o mně až moc moc. A tak jedno z toho přesunu. Zajímají vás víc staré články o "osobních věcech" nebo jenom fotky?