BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

Hledání barvou života

8. june 2014 at 21:28 | Ophelia |  Random
Chybí mi řád a tak ho hledám.
Chodit ke kadeřníkovi, nosit si kapesníky, když mám rýmu, obě ponožky stejně barevné, jíst v tu dobu, kdy je to zvykem, česat se, nosit podprdu s kosticema, jíst všechno z talíře, pozdě chodit spát a pozdě vstávat, ponižovat psa vodítkem, bát se zmoknout, nebo třeba pít vodu jinak než čistou. Věci, co mě míjí?
Někdy by mi přišlo jednodušší o věcech nepřemýšlet a jen je udělat, ale to já prostě neumím.
Učitel z kreslení řekl, že když si všechno pokaždé musím přezkoušet a pochopit, že to opravdu funguje a pak teprve radu začnu používat, že si tím prodloužím dobu hledání na úkor "výkonnosti". Zamračil se- to on často. A pak dodal, že je to vlastně asi lepší, protože prožití v člověku zanechá hlubší stopu a pamatuje si onu moudrost intenzivněji a zachová ji v sobě déle.
Někdy mi přijde zbytečné o věcech přemýšlet. Prostě některé věci se mají, tak jak mají.
Ale člověk, který hledá, má jakousi jiskřičku navíc. Stoupat ne ve slávě a majetku, ale v moudrosti je k nezaplacení.
A zjistila jsem, že by mi tolik věcí chybělo a vůbec nebylo, kdybych tak ustavičně nehledala. Tolik věcí, co tvoří můj život tak, že nejsem ty a on. Že nejsem můj soused, ani že nejsem vlastní bratr.
Někdy bych se chtěla vkrást do cizí hlavy a sedět tam a dívat se, jaké zvláštní rituály má ten onen člověk. Co dělá jinak, než ostatní. Co ho činí navenek výjimečným, přestože o těch věcech ví třeba jen on sám. A ještě lepší, když výjimečnost svou si neuvědomuje. Jedinečný je každý, jen málokdo se zastaví a ty zvláštní soukromé rituály vidí.
Prožívejte okamžik, milujte sami sebe a uvědomujte si svoji jedinečnost ♥

Co máš zvykem tak, jak jiní ne?
 


Comments

1 sarush ef | Web | 8. june 2014 at 21:50 | React

To je báječný zamyšlení. S tou spontánností.. taky jsem nad tím nedávno přemýšlela a dost intenzivně. Jsi vůbec obrovská inspirace, díky za tenhle článek ♥

2 Hmyzenka | Web | 8. june 2014 at 21:56 | React

Nevím, jestli dělám něco výrazně odlišně než někdo jiný, ale než něco sním z talíře (nebo čehokoli jiného), tak z toho jídla něco postavím a ať jdu kamkoli a s kýmkoli, vždy to vypadá, jako by si vedl s sebou malé dítě. Když jdu po ulici, mám hroznou chuť si hrát - skákat do kaluží, držet rovnováhu na patnících, umačkávat cizí pejsky, chodit po zídkách, dávat si pozor na čáru a nemít v botě žížalu,... Takže skáču do kaluží, držím rovnováhu na patnících, umačkávám cizí pejsky, chodím po zídkách a dávám si pozor na čáru, abych neměla v botě žížalu!

3 V. | Email | Web | 8. june 2014 at 22:05 | React

Už jsem ti jistě psala, že jsem se zamilovala do tvého způsobu života, byť ho neznám. Přijdeš mi jako takový vyrovnaný, neuspěchaný a svébytný snílek. :-)
Čím se liším? Moc toho není, nejsem až tak výjimečná. Nikdy jsem nevstala později než v osm. Chodím po vesnici v teplácích a s foťákem na krku. Naučila jsem svého psa přecházet přes přechod a chodit na procházky nezávisle na mém mluvení. Mám ráda ticho, nenávidím lidské mlaskání, kašlání, srkání a jiné zvuky, ale zvuky přírody mi vůbec nevadí. :-) Jo a mám ráda přírodu, když se o ní nemusím učit. ;-)

4 Veri | Web | 10. june 2014 at 14:20 | React

Zajímavý článek. Já například nespím jak normální člověk a sestra má kvůli tomu ze mě srandu. Když jdu spát, tak se zakuklím do zámotku a spím tak celou noc bez pohnutí a to i v létě. A miluji vedra, takovéto letní dusno,na které si každý stěžuje, je mi pořád zima i když je v baráku 25 stupňů. To si ze mě dělají legraci, že je vedro a můžu si konečně nahřát kosti :-D Jak už tu padly lidské zvuky, tak co fakt nenávidím a v noci mě to dokáže vytočit do nepříčetnosti je chrápání jakékoliv intenzity, za to bych zabíjela. :-)

5 V. | Email | Web | 10. june 2014 at 17:52 | React

Ahoj,
mohla bych se tě zeptat, podle čeho cvičíš jógu? :-) Ráda bych ji zkusila, ale nejsem si moc jistá.. :-)

6 Ofélie | Email | Web | 12. june 2014 at 16:45 | React

[5]: Asi spíš podle instinktu..:)Co mě bolí, protáhnu. Mám ráda různé "inovace" mostu a stoje na hlavě... Nevyznám se v tom, máme doma pár knih, ale když už něco vyloženě hledám, tak na internetu. Zkus kouknout na mindbodygreen.com, třeba tam něco takového najdeš:)

7 V. | Email | Web | 12. june 2014 at 17:16 | React

[6]: Díky. :-)

8 bionomi | Web | 25. june 2014 at 22:32 | React

Radši mluvím na zvířata než na lidi. Často mlčím. Nejím maso, ale sedmikrásky z louky jo. Moji plyšáci jsou velice milé bytosti. A hmyzáci jsou mrňousci a bojí se nás, takže je na ně třeba dávat pozor. Mám radost, když je venku zlaté světlo. A taky když je zamračeno, když mrholí (bretaňský déšť) a když fouká vítr.
A hlavně se snažím, abych se nemusela bát Smrtě...

Tvůj učitel kreslení zní jako moudrý člověk. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.