BLOG | KDO JE OFÉLIE | ILUSTRACE | MALBY NA TEXTIL | TIŠTĚNÉ | KONTAKT


prosím o strpení, blog je v "rekonstrukci", tudíž tady nic nefunguje. (snad už nefungujou "jen" rozřazení článků do rubrik..)

September 2014

Glosa č. 189 253 445: Borůvky a ananasy

27. september 2014 at 12:05 | Ophelia |  Random
Mám na duši pár věcí, co bych sem chtěla vyplivnout. Číst nemusíte.

Blog.cz je nějaký prázdný. Ne že bych tu sjížděla každý článek, vlastně skoro nic už tu nečtu, nedokážu se mezi tou hromadou dohrabat pěknému kousku. (Odpusťte ti, kteří píšete a sdílíte kvalitně, já prostě na to už nemám sílu- hledat.) A právě to to asi bude. Nebo se to zdá jen mně? Přiznám se, že dřív, kdy jsem byla mladší, asi jsem tenhle blog více pěstila, zalévala a starala se o něj, ale teď, jak už tak nějak nevím, CO tady, odbývám ho. Nechci rozhodně nic mazat, radikálně rušit, zákazovat a pravidlovat že NE a NIKDY. Ale zároveň vám nebudu namlouvat, že civět do obrazovky mě baví.

Tím rozhodně neshazuji vaši spoluúčast, protože blog je živen i z vaší strany a to určitě polovinou práce, protože k novému článku mě vždy budí jen ozvěny u toho předešlého. Pocit, že ty moje výplody někoho zajímají, mě svrbí, abych psala dál. Ne že ne. A proto vám moc děkuji za všechna ta milá slova, jen...

Víte... já radši pluju tam venku. Ha, to je nám novinka, že. Jenže... už mě tolik nebaví fotit. Nejraději si vyrazím s Balúem co nejtišeji, nejprázdněji nazdařbůh po lesích pryč. Bosa, bez brýlí, klíčů, peněz a té zdravé a nutné láhve Dobré vody. (Nebo Mattonky?) Prostě čistě. A to i bez fotoaparátu. Chvíli jít, chvíli si sednout do trávy a jen se dívat a pak běžet, abych se mohla zas těšit z pomalé chůze a vychutnávat si měkkost mechu. V mé mysli se v tomhle nic nezměnilo, jen už i ta těžká černá věc mě trochu omezuje a tak nefotím tolik, abych zvládla krmit blog.

Teď jsem nemocná, takže jsem si našla mezi spánkem a civěním do blba chvilku času, abych se svěřila. Nejkrásnější jsou ranní borůvky s banánem rozmixované v ananasovém džusu se skořicí a kardamomem. Pak se den vleče. Chrním, koukám na Princeznu Mononoke, zase chrním, píšu si s milým na fejsbuku a píšu kamarádce dlouhodopis. Mezitím milion ledvinového čaje (z psích a koňských ledvin pochopitelně.) s kvadrilionem medu a kvinkvagintiliardou citrónu a zázvoru. Nemůžu opomenout nepočítané kopy česneku co pucuju na slaný i sladký způsob, japonské polívky s hromadou kurkumy a chilli, že mi slzej snad i prsty u nohou a taky trošku kysaného zelí, Vincentky do nosu i do bříška a projistotu jedna pilulka vitamínu Cé denně.
Minulý rok jsem byla nemocná přesně ve stejnou dobu. (Snad o dva dny +- ?)

A abych napsala také něco smysluplného, když už jste sem vážili tu cestu, tak něco z Oféliina života:
Mám nového kamaráda. Má světlé šedozelené oči a trochu prasátkový obličej (je kulatý a někde uprostřed má malý nos, tak možná proto).

Fotka dnes nebude. Chtěla jsem nějakou zemitou. Růžovooranžovou. Ze života, plnou poučení, sešlehanou, ale stojící pevně na nohou. Plnou lásky, slunce, štěstí, hlubokého moře a vichru ve vlasech. Posílám vám alespoň nejmilejší obrázek, co jsem za posledních pár internetových dní viděla.

A pozvánku na přítelův blog, protože se konečně dokopal taky svoje fotky ukázat světu, protože nejsou zas tak hrozně hrozný. ↓ Takže kuk sem.

Tři pejsci, tři trička

26. september 2014 at 20:46 | Ophelia |  TRIČKA
Malovaná trička poplují na Slovensko:)

Na nebesích

19. september 2014 at 21:02 | Ophelia |  Random

Švédsko je placka.


Déšť na měsíční poušti

17. september 2014 at 20:50 | Ophelia |  Random
Žijeme. Unavení, špinaví a to je první dlouhý trek teprve před námi. Týdenní trek přes náhorní plošinu. Žádné hory, žádné stromy. Nic. Prázdno. Fulufjället!



Borůvkovobrusinková

15. september 2014 at 20:00 | Ophelia |  Random
Švédsko. Z týdnu prvního

Začínám snídaní, byť z fotek není první.

Nejmělkčejšejší Baltské moře

13. september 2014 at 19:52 | Ophelia |  Random
Omlouvám se za takovou prodlevu, nějak se mnou blog nespolupracuje a nemohla jsem se přihlásit...
Moc mě těší, že vás fotky zajímají, budu se snažit tak nějak sem všechno dostat, i když mám poslední dobou čím dál míň myšlenky na blog.


Takže začínáme...
Směr Švédsko, auto, 4 lidi a 3 psi. Trajekt ze Sassnitzu do Treleborgu. Rezervaci máme, stejně nás do trajektu nevzali, prý jsme se nevešli...